24. 10. 2019

Tradice, rodina, víno- Chateau de Goulaine je nejstarší rodinnou společností v Evropě

obrázek

Tradice, rodina, víno- Chateau de Goulaine je nejstarší rodinnou společností v Evropě

  1. 10. 2019

Tisíciletá tradice rodinné firmy je tentokrát spíše vedlejším produktem. Šlechtický rod de Goulaine patří k nejstarším ve Francii a jak uvidíte dále, vinařství nebylo vždy jeho „hlavní rodinný“ byznys.

Hlavním úkolem šlechty bylo získávat politický vliv a rozšiřovat vlastnictví půdy, od nepaměti klíčové ekonomické komodity. A pokud vlastníte kvalitní půdu ve vinařské oblasti ve Francii, můžete produkovat dobré víno a vaše jméno překlene staletí.

NEJSTARŠÍ STÁLE EXISTUJÍCÍ VINAŘSTVÍ SVĚTA

Chateau de Goulaine je zvykem označovat za nejstarší rodinný podnik v Evropě, podle některých žebříčků za třetí nejstarší podnik na světě nebo za nejstarší stále existující vinařství světa. Podle dostupných informací začala produkce vína v Goulaine (nedaleko Nantes) už v roce 1000 našeho letopočtu. Těžko dnes zjistíme, zda šlo o víno jen pro potřebu majitelů půdy a lidí v blízkém okolí, nebo zda bylo víno od začátku určeno pro širší prodej. Jisté je, že de Goulainové byli v centru dění francouzské historie, kterou také aktivně utvářeli. Dnes tedy není nijak podstatné, jak to s produkcí vína v úplných počátcích přesně bylo, protože vinná réva se v Goulaine pěstuje dodnes, dodnes pozemky vlastní stejná rodina a každá rok můžeme ochutnat nový ročník vína pod značkou Marquise de Goulaine.

Vinařství vyrábí několik druhů vín – jejich chloubou je Muscadet, víno vyráběné metodou tradiční pro oblast Loiry (neplést s muškátem, ale to by bylo na jiný článek). V nabídce nechybí ani červená, bílá, růžová a šumivá vína. Na šumivé Cremant de Loire si vinařství tradičně nechává své nejlepší hrozny. Dodnes se vína skladují v tisíc let starých sklepeních pod dnešním zámkem. A prodávají se dobře, jednak pro svou kvalitu, jednak pro svůj příběh. Pojďme se na něj tedy podívat.

ROK 1000 A EVROPA

Okolo roku 1000 u nás existovalo České knížectví, ke kterému ještě nebyla připojena Morava a na knížecím trůnu se střídali za násilných okolností bratři Boleslav, Jaromír a Oldřich – ten, který si vzal za ženu prostou vesničanku Boženu. V našich krajích se obchodovalo s otroky, stavěly se rotundy a na Pražském hradě už tehdy stál kostel sv. Jiří.

Francie také procházela dramatickým vývojem. Před tisícovkou let byla Bretaň samostatným vévodstvím, nezávislým na Francii. To znamenalo neustálé konflikty a půtky, protože francouzští králové měli samozřejmě zájem na tom, aby se strategicky zajímavá oblast Bretaně stala součástí koruny. O vévodství se zajímala i Anglie. Nakonec se vévodství v roce 1532 připojilo k francouzské koruně. A všechny tyto okolnosti měly na rodinu Goulaine , která už tisíc let žije v údolí Loiry nedaleko Nantes, vliv.

OBRÁNCE NANTES A ZAKLADATEL RODOVÉ TRADICE

První historicky doložený předek rodu, Jean de Goulaine, se na scéně objevuje počátkem 12. století jako vlastník usedlosti, ze které vybudoval pevnost a která byla později přestavěna na nádherný zámek, jež lidé na Loiře obdivují dodnes. Zbudování pevnosti bylo nutností, tehdy na Bretaň útočili Normané. Víno se na pozemcích pěstovalo už dříve, ale právě Jean dal celému území i vinařské značce rodinné jméno.

Dalším významným členem rodiny byl Mathieu de Goulaine, kterému rodina vděčí za svůj erb. Byl dobrým diplomatem, vyjednával mír mezi francouzským a anglickým králem, což se mu podařilo a výraz respektu obou panovníků dostal erb kombinující francouzské lilie a zlaté lvy, který rodina užívá dodnes.

De Goulaineové dnes náleží k nejstarší francouzské šlechtě. Předkové se účastnili křížových výprav, účastnili se náboženských válek ve Francii na katolické straně. Do rodiny patřili významní církevní hodnostáři, válečníci i politici, ale i osobnosti, které milovaly kulturu. V 15. století se Christophe de Goulaine rozhodl původní středověký hrad přestavět na renesanční zámek. V této podobě ho můžete vidět díky souhře šťastných okolností dodnes. V 17. století získala hlava rodu od krále Ludvíka III. titul markýze. V té době se rodové statky rozprostíraly na ploše 30 tisíc hektarů.

CHATEAU DE GOULAINE PŘEŽIL FRANCOUZSKOU REVOLUCI DÍKY PRODEJI

Jen jednou ve své historii se rodina vzdala svého rodového sídla. V roce 1788 ho prodala holandskému bankéři, což se ukázalo jako skvělé řešení ve světle budoucích událostí. Málokdy můžete říci, že prodej vlastně váš rodový majetek zachrání. V tomto případě to však platí beze zbytku. Panství za Velké francouzské revoluce už díky prodeji nepatřilo francouzskému šlechtickému rodu, ale Holanďanovi, který nepatřil k žádné z znesvářených stran. Proto zámek neutrpěl žádné škody, na rozdíl od tisíců jiných staveb.

KREV A PŮDA

Ale krev a půda jsou spojeny pevnou vazbou. O pár desítek let později kupují své rodové sídlo de Goulainové zpět a od roku 1858 vlastní nemovitost opět nepřetržitě dodnes. Před pár lety se spekulovalo o prodeji samotného zámku. Odhadovaná cena byla 7 – 10 milionů EUR. Ani tehdy však nemělo dojít k prodeji vinařství. Spekulace o prodeji už utichly a na zámku dodnes žije markýza Gudrun de Goulaine a spolu se svým synem pokračuje v udržování rodinného klenotu, kde se dnes můžete i ubytovat nebo si tam třeba zařídit svatbu, nebo ho prostě jen navštívit a kochat se legendární expozicí živých tropických motýlů. Zámkem vás možná provede přímo paní markýza. A v jeho sbírkách najdete i českou stopu – díla Alfonse Muchy. A pak můžete ochutnat Marquise de Goulaine, jistě ho i letos čeká další dobrý ročník.

Autor: Jan Hevessy |

Zdroj: https://hevessy.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=733388